Rozlučková síň v Dukovanech

Pro obec Dukovany byl vypracován návrh rozlučkové síně. Tento návrh vznikl na základě potřeby této stavby v obci. Hlavní myšlenka navrací obřad pohřbívání zesnulého a loučení pozůstalých na vesnici, zpět tam kde člověk žil. Do místa ke kterému má vztah nejen on, ale i lidé, kteří se s ním přišli rozloučit. Rozlučková síň je chodba, ukončená z obou stran vraty s hlavním výhledem při obřadu na vesnici, se zvonem a katafalkem a obřadním pultem. Chodba představuje 14. a 13. zastavení z křížové cesty. Tato cesta začíná u kostela a prochází celým hřbitovem. Spolu s návrhem rozlučkové síně se také upravuje a rozšiřuje hřbitov. Tato studie navazuje na projekt brány- kříže. Celý obřad pohřbívání je veden tak, aby vše bylo přirozené, odnášení rakve, zvonění na zvon, pohled ze síně na odjíždějící auto, ... . Síň není vytápěna, tudíž provoz není náročný, v rámci prostoru hřbitova bude využitá také původní stará márnice. Také zde jsou menší vklady jako vodní prvky, sezení, vyhlídka, schody, plot, ...

Rozlučková síň

Od brány na hřbitov působí jako štíhlá kaple. Její otevření zdůrazňují masivní dřevěná vrata, která vepředu i vzadu otevírají celou stěnu a která nás vybízejí ke vstupu. Konstrukce stavby je monolitická ze železového betonu s příměsí popela, čímž bude dosaženo tmavé barvy betonu. Bednění bude provedeno z dřevěných latí, které budou vytvářet otisk. Latě jsou skládány vertikálně. Hrana přední vnější betonové stěny je vyzlacena. Vnitřní část- jakoby zasunutá je z dřevěných vertikálně skládaných a broušených latí. Nejspíše se kvůli statické únosnosti jedná v částech jen o obklad dřevem. Podlaha síně mimo schody je řešena jako písková, která dokáže svědčit skrze stopy pozůstalých o pohřbu. Prostor interiéru je tmavý, jediné světlo sem dopadá skrze otevřené dveře a mezerami mezi vertikálním laťováním. Při obřadu je stěna směrem k vesnici otevřena a umožněn přístup na trávu- louku. Stěna směrem ke hřbitovu není otevírací. Mezery mezi těmito latěmi propouštějí paprsky slunce, jen velmi tenké, podobně jako v mezerách mezi dřevěnými latěmi jak je znám ze stodoly. Mezery mezi latěmi musí tedy být velmi tenké, aby se neztratil efekt tmavé místnosti kam prosvítá prudké světlo. Z prostoru mezi zdvojenými stěnami vylézají dřevěné prvky- baldachýn, místo pro předání urny, psací pult, pult obřadníka a sedm světel . Jsou opatřeny barevným nátěrem- podobných barev jako v gotické malbě kombinované s vyzlacením plátkovým zlatem a leštěným dřevem. Baldachýn nad katafalkem je ze spodní strany vyzlacen. V něm se bude odrážet zemřelý. Místo na urnu slouží k obřadu vyzvednutí urny. Při tom jsou na psacím pultu podepsány nezbytnosti. U téhož pultu se s pozůstalými řeší postup obřadu rozloučení. 7 světel odpovídá symbolice 7 svící které se k mrtvému dříve dávali. Z každého světla bude zavěšena na řetízku miska nebo něco podobného na svíci. Světla svítí směrem ke stropu. Strop může být osvětlen i světly umístěnými nahoře “mezi stěnami”. Všechny dřevěné části, které vylézají ze stěn budou opracovány ručně, hrany budou hraněny a bude patrná lidská ruka skrze vyřezávaný ornament. Strop- tedy střecha je vyzlacena ornamentem v kombinaci s barvami které jsou použity i na dřevěných prvcích. Jakoby se strop-nebe dostávalo z prostoru mezi stěnami díky dřevěným prvkům až k nám. Katafalk je rozevírací, mosazný s vypískovanými ornamenty. Rakev se do něj vsune spolu s vozíkem a uzavře. S vozíkem se pohybuje směrem nahoru a dolu a katafalk se přizpůsobuje- je ze dvou prvků v sobě zakleslých. Přes katafalk je přehozena bílá tradiční háčkovaná látka se vzory. Závěs z podobné látky je zavěšen i v přední části síně- zde slouží k zamezení přístupu smutečních hostů k nejbližším pozůstalým na začátku pohřbu. Poté je roztažen.





















místo: Dukovany
zadání: návrh rozlučkové síně a rekonstrukce části hřbitova
stupeň PD: studie, diplomový projekt
rok vypracování:
 2009/2010
autoři: Ivo Pavlík







Obřad

Pohřební obřad: Před obřadem jsou otevřena přední i zadní vrata síně. Pozůstalí u pultu k tomu určeném zvolí jestli bude tělo v otevřené rakvi vystaveno ve výšce 110 cm, nebo ve výši 180 cm- a bude se odrážet ve vyzlaceném baldachýnu. Pozůstalí jsou shromážděni jako první a je tedy možné volit vystavení jen pro nejbližší příbuzné. Po vystavení pracovník pohřební služby přiklopí víko na rakev a podle počasí a přání pozůstalých může odsunout katafalk spolu s rakví mimo síň na louku, kam mohou vstoupit i pozůstalí. Obřad probíhá hlavou zemřelého ke kostelu. Pohledy pozůstalých jsou směřovány na rakev, obec a kostel. Pohřebník mluví z vyvýšeného stupně po pravici od pozůstalých. Po obřadu je rakev odnesena čtyřmi lidmi, nebo je katafalk rozevřen a rakev odvezena na vozíku k pohřebnímu autu. To je připraveno za Vraty u lesa. Zadní i přední vrata zavírá obřadník i hrobník společně. Zde je jediná příležitost si přečíst text 14 zastavení na zadních vratech (proto tento text musí být pojat s největší důležitostí). Po zavření vrat automobil odjíždí do krematoria. Pozůstalí a smuteční hosté odcházejí bočním východem. Ze síně ještě mohou zahlédnout automobil při průjezdu ulicí pod hřbitovem. Při odcházení pohřebník zvoní na zvon, což je převzato z tradice rozloučení v kostele. Vyzvednutí urny: Probíhá u pultu naproti katafalku, kde je připravena na dřevěné „polici“ Vstupuje se předními vraty stejně jako u pohřbu a urna je odnášena bočním východem. Při rozptylu na kopci- za bránou-křížem se odchází přímo zadními vraty. Po schodech do lesa.