České Velenice - nový koncept městské aleje a okolní zástavby

Příroda ve městě

Kaštanová alej v Revoluční ulici má ve struktuře města Českých Velenic nezastupitelné místo a je bezesporu to nejcennější, co ve městě přežívá. Zelený pás se stromořadím vytváří hlavní osu města, která spojuje centrum a budovu vlakového nádraží. Stromořadí představuje “živou složku” města, dává mu rozměr, řád a vnitřní sílu. Tak jako každý strom se během roku proměňuje: raší, kvete, plodí, listy usychají a opadávají, tak i kaštanová alej a s ní celé město se s roční dobou mění.

Alej podél hlavní cesty vytváří městský bulvár, dnes také protipól uliční fronty, která je patrná hlavně v jejím začátku ve středu města. Hmota aleje na sebe pojí funkci hlavního městského prostranství, pod korunami stromů nebo v jejich blízkosti se odehrává v podstatě veškerý společenský život. Takto alej chápeme i nadále: má zůstat ikonou města.

Hlavní hmota aleje je dnes dlouhá přibližně 532 metrů a začíná v křižovatce ulic Vitorazská a Revoluční a končí před začátkem nádražní budovy. Před samotnou budovou nádraží se už o alej nejedná, historicky jde o starší “parkově” založenou zeleň z konce 19. století. Alej byla logicky založena rovnoběžně s novým pravoúhlým systémem města, který kolmo dobíhal k tehdejší hlavní ose ulic ČS. Legií a Vitorazská navazující na historickou cestu z Cejle podél hranice. Její osa je orientována od severozápadu k jihovýchodu a je přibližně 26° odchýlena od čistého severu. Tato osa dříve pokračovala k hranicím s Rakouskem, jednalo se o symbolické propojení pomocí úzkokolejné dráhy, která sloužila jako rychlé propojení obou měst. Z této doby zbyl dnes pěší (dříve železniční úzkokolejný) most přes řeku Lužnici. Dříve dřevěný pěší most se nedochoval.

Alej tedy fakticky určovala, kde město začíná a kde končí. Je třeba však zmínit, že se České Velenice zrodily v době, kdy už se zformovala protější rakouská strana, konkrétně již bylo několik let budováno Nové Město (Neustadt Gmünd II) z bývalého utečeneckého tábora (Barrackenlager) a tudíž reagovalo i na tento fakt. Nové Město bylo založena na striktním pravoúhlém systému, racionálním a funkčním plánu, kterému dominovala hlavní osa s bránou na jednom konci a později dostavěném kostelu na konci druhém. Obě města byla vždy silně propojena, jak fyzicky - přechody a cestami, tak i citově, pomocí jakéhosi partnerského až skoro rodinného vztahu.

Historie města je spojená s alejí

Stromořadí mělo chránit chodce před přímým poledním sluncem na cestě z vlaku, zároveň alej plnila také roli estetickou - je to člověkem vytvořené dílo, které má zkrášlovat hlavní městskou třídu a propůjčovat jí neopakovatelné kouzlo. Kaštanová alej, založená mezi lety 1904 - 05, se stala poznávací značkou města, jeden list se objevil i ve znaku města. Alej se dále vyskytuje na pohlednicích a hlavních propagačních materiálech, ne náhodou se stala dříve předlohou místnímu učiteli a umělci Josefu Bartuškovi, který zachytil nocí ztichlou třídu s bělostnými kužely květů a rozsvíceným neonem biografu.

Alej plnila i další funkce, mimo hlavní pěší mlatové cesty zde vedly i koleje místní úzkokolejky, které propojovaly město Gmünd s hlavním vlakovým nádražím, které se po roce 1920 ocitlo na české straně. Stromy aleje lemovaly výstavní třídu s budovami hotelů, pohostinství, kaváren a biografu. Město pulzovalo životem, zažívalo jednu ze šťastnějších chvil své existence.

Z pohledu dneška stojí město před klíčovou otázkou ohledně “otevření” historicky nezastavěných území v centru města a z pohledu blížícího se staletého výročí založení by mělo dojít k širšímu náhledu na město. To se samozřejmě musí promítnout i do obrazu kaštanové aleje, kterou bude nutné z důvodu havarijního stavu stromů po sto letech obnovit. Z pohledu stavu aleje jde o krok nevyhnutelný a z pohledu architektury města se jedná o velkou příležitost uzpůsobit stromořadí dnešním potřebám života a rozvoje města a založit ji tak, aby dále sloužila potřebám obyvatel.

Zadání - obnova aleje

Zúžení aleje na dvě stopy, z dnešních třech až pěti stop, má několik důvodů. Za prvé se hlavní kaštanová alej oprostí od všech nepůvodních stromořadí, zbude jen jedna “čistě kaštanová” stopa aleje s jednou cestou uprostřed. Za druhé je např. část okolo “Michlplatzu” v současnosti v létě dosti tmavá a studená, prosvětlení aleje by pomohlo i objektu Domova dětí a mládeže (dále jen DDM), jenž má okna přímo do aleje. K tomu musíme připočíst fakt, že zdravotní stav stromů především v této části je tak špatný, že zde v podstatě nezůstane jedna celá řada stromů. Proto jsme se rozhodli ke kroku posunout alej a založit ji postupně ve dvou stopách odznovu.

Třetím a nejdůležitějším aspektem je budoucí rozvoj území mezi alejí a kolejištěm. Předpokládá se, že zde vznikne nová zástavba, a že dojde k zúžení profilu třídy přibližně na 40 metrů. Alej se tedy dostane do nové situace, kdy bude obklopena domy z obou stran, proto je nutné ji nechat co nejvíce vzdušnou a s dostatečnými odstupy od objektů. Objekty (především ty bytové) musí respektovat specifické regulace jako je např. to, že se bude stavět v “řadách” po 6 jednotkách s průchody mezi jednotlivými bloky. Nízké západní slunce vytváří krásnou atmosféru v aleji každý den, s novou zástavbou se tato světelná hra promění v zajímavý a živý svět. Nově alej nahradí starší výsadbu “parkového” typu před nádražím a skončí až s hranou hlavní budovy. Celková délka aleje se tedy změní na 685 metrů. Šířkově se bude jednat o pořád stejnou alej, jedinou změnou budou větší rozestupy mezi stromy, které budou umístěny v nové části aleje před nádražím - rozestupy se zvětší ze 7 na 9 metrů.

Technický popis aleje

Nová dvoustopá kaštanová alej bude o 4 metry posunutá od hlavní komunikace, na kterou navazujeme (díky posunutí aleje) pruhem tzv. čistícího trávníku, který bude nově chránit stromy před škodlivinami z aut a měl by zajistit lepší kondici stromů do budoucna. Alej bude zachovávat původní secesní uspořádání s šikmými průhledy skrz stromořadí. To umožní zachovat silnou zelenou hmotu stromů v osovém pohledu a zároveň zajistit šikmé průhledy napříč alejí tak, aby nebyla stěnou ukončující město, ale plnila funkci propustného městského bulváru. Kaštany budou vysázeny dál od sebe v sedmi metrovém rozestupu (namísto dnešních 5,5 - 6 m) a stromy budou ve výsledku vyšší a koruna mohutnější (a nahradí tak současnou vícestopou alej). Hlavní pěší cestu umisťujeme na osu aleje ve variantě mlat (s kvalitně provedeným vibrovaným štěrkovým podložím) nebo glorit (což je v podstatě mlat s nasucho vmíchaným cementem do štěrkového podloží). Cesta zasahuje celý prostor mezi stromy a přesahuje osu stromů zhruba o metr na každou stranu. Z důvodu zimní údržby pak v aleji pokládáme úzký dlážděný pruh - v létě bude sloužit jako vymezení pro jízdu cyklistů, v zimně pak bude zpevněná plocha, tvořená z litého betonu nebo hladké řezané žulové dlažby, jednodušší na údržbu.

To skýtá několik výhod: mlatový pás široký přibližně 8 metrů pojme pohodlně jak pěší, tak i cyklisty. Navíc bude tento povrch okolo stromů snazší na údržbu (i pro lepší využití dešťových vod pro zavlažování stromů) a v neposlední řadě to má i estetický důvod: lavičky se budou moci umístit do zákrytu mezi stromy a nebudou tedy rušit čistotu aleje a perspektivu ubíhajících stromů.

Komplexním zpracováním městské zeleně dochází k novému přeformování druhově i stářím různorodých “alejí” v jednu monumentální kaštanovou “superalej” reprezentující město 21. století. Alej budou protínat jen dvě ulice: prodloužená ulice T. G. Masaryka a nově průjezdná ulice Riegrova (jeden ze stávajících průjezdů k nádraží bude zrušen). Tento navržený unikátní systém zeleně je pro charakter města natolik zásadní, že by jeho obnova měla být pro město v příštích 10-ti letech prioritou číslo jedna.

Celkový popis návrhu v řešeném území

Druhou zásadní změnou v koncepci nové aleje je její nové rozdělení na tři hlavní části.

V uvažování nad pozicí aleje v celku města ji rozdělujeme na několik částí, ke kterým přiřazujeme příslušné městské funkce.

BLOK A/ HLAVA

Jde o “znovuoživené” městské veřejné prostory reprezentované Městským úřadem, Kulturním centrem Fénix, “Michlplatzem”, stejně jako zakončením Revoluční třídy do třídy Čsl. legií (resp. ulice Vitorazské). Začátek aleje nově posouváme na úroveň kulturního centra Fénix, aby vznikl důstojnější otevřený prostor v centru města. Dopravně bude obsluhována z ulice Vitorazské a z ulice T.G. Masaryka. Tato část by měla mít pro město nejvyšší prioritu, propojuje jeho funkce a předpokládá se největší pobyt obyvatel. Zároveň jde o nejdůležitější bod vnímání aleje, o její začátek umožňující vizuální zážitek z průhledu dlouhou hmotou stromořadí.

BLOK B/ TĚLO

Střední část aleje s převážně městskou obytnou funkcí (řadové a bytové domy) bude ohraničena nově prodlouženou ulicí Riegrovou a ulicí T.G.Masaryka. Tato část bude dopravně obsluhována novou ulicí umístěnou v zadní části u trati. Předpokládáme městský život odpovídající bytovým formám - pohyb dětí, pobyt maminek s kočárky, tedy plochy k trávení volného času.

BLOK C/ OCAS

Jedná se o část před halou vlakového nádraží až po ulici Riegrovu s jedním centrálním prostranstvím, které je parkově založeno. Navrhujeme v tomto místě přerušit stromořadí aleje pro otevření průhledu v ose vstupu do nádražní haly s malou venkovní expozicí železnice případně pro Velenice charateristického průmyslu (lokomotiva, drážní prvky), zároveň zde umisťujeme i garáž s nástupním bodem repliky trolejbusu (se sloupem a trolejí - viz samostatná kapitola) a objekt pro uskladnění kol.

BLOK D/ KONČETINY

Vstup do města ze severní strany/ je nutné na této straně vyřešit zeleň v blízkosti garážových stání s topoly a tím pojednat příjezd do města. Doporučujeme vyšší zeleň, která by kontrastovala s kaštany v aleji (jehličnany apod.).

Dalším důležitým aspektem je podoba a uspořádání města okolo aleje, především pak na straně k železničním kolejím (viz. samostatná kapitola - Nová zástavba). Alej bude potřebovat dobudovat “doprovodnou” zeleň v okolních ulicích, protože právě to, že se zde struktura města přizpůsobuje aleji a nikoliv alej městu (jak je to běžné), je ojedinělý fenomén. Navrhujeme dobudovat systém zeleně v kolmých osách třídy Čsl. legií, ul. Husova, ul. Palackého, ul. T. G . Masaryka, ul. Havlíčkova, ul. Riegrova a cesty vedoucí od Benziny na Žižkovo předměstí z jiných druhů dřevin, aby se odlišily od hlavního tělesa aleje. Tato převážně jednostopá stromořadí budou rámovat (a prostorově doplňovat) modernistickou zástavbu panelového sídliště, která nenavázala na tradiční městskou uliční zástavbu zničenou při leteckém náletu na konci války. Nové stromořadí v ose ulice T. G. Masaryka vytvoří centrální propojení hlavní aleje se stávající vnitřní zelení mezi kostelem a prostranstvím na sídlišti do většího celku souvislé městské zeleně. Stromy pak budou lemovat i prodloužení kolmých ulic na stranu ke kolejím mezi novou zástavbou.

Zeleň, která se rozkládá na prostranství mezi kostelem a samoobsluhou na sídlišti Na Sadech je nutné zrevidovat a přizpůsobit hlavnímu konceptu zeleně ve městě. Mělo by dojít k propojení obou hlavních ...

Zadání - nová zástavba

Nová zástavba v oblasti mezi alejí a železnicí ovlivní podobu celého města. Jedná se o tzv. brownfield uvnitř struktury města, který nikdy nebyl zastavěn a nyní nastává čas, kdy je aktuální otázka jeho dalšího využití. Toto území lichoběžníkového tvaru se vždy nacházelo v přímé návaznosti na ruch okolo železnice. Ta postupem času ve městě stagnuje a s ní i život v železničních dílnách. Území bývalých železničních dílen se stane v budoucnu stejně jako tato plocha, rozvojovým územím, které by mělo město využít ke svému rozvoji. Proto je důležité mít na paměti, že by tyto dvě části měly být do budoucna vždy dobře propojeny.

Urbanismus - nová zástavba

Nová zástavba je členěna obdobně jako městská zeleň do dvou hlavních bloků. Prvním z nich je lokalita mezi Městským úřadem a ulicí Vitorazskou a druhým celkem je pruh menší zástavby od MěÚ až k ulici Riegrova.

BLOK A - hlavní městské centrum

Nová zástavba v této části doplňuje současnou hlavní městskou zástavbu s Městským úřadem, Kulturním centrum Fénix, Hotelem Konzul a zástavbou v ulici Vitorazské (až k tunelu). Tento areál lichoběžníkového tvaru ohraničuje železniční trať, park v ulici Vitorazská a kaštanová alej. Historicky se jednalo o pozemky patřící dráze, tomu odpovídá i to, že kromě DDM, vietnam. restaurace zde nestojí dnes žádná jiná budova.

Jedná se o pás vedoucí kolmo od aleje s dominantním objektem DDM, který svojí hmotou a výškou určuje charakter a objem nové zástavby. Vycházeli jsme z platné Vize rozvoje města České Velenice z roku 2013 (atelier City Upgrade) a program a podobu zástavby, která zde byla rovněž řešena, jsme rozšířili a vzhledem k celkovému novému pojetí zeleně ve městě některé lokality dopracovali. Vzhledem ke geometrii aleje (její hlavní ose) je Domov mládeže lehce vychýlený a není možné s ním vytvořit jednu uliční frontu, která by respektovala zároveň alej. Proto jsme objekty na této straně posunuli zhruba o 1,5m před DDM tak, aby nová zástavba kopírovala základní geometrii aleje.

Dvoupodlažní objekt naproti úřadu je zamýšlen jako obchodní centrum, jehož půdorysná stopa je 55 x 11 m a jeden základní modul je 19 x 11 m o celkové ploše obchodu cca 300 m². Horní patro zasahuje pouze do poloviny hmoty. Parkování se odehrává za objektem na ploše 1600 m² (67 parkovacích míst) a je průjezdné z obou směrů. Součástí parkoviště je samoobslužná benzinka se čtyřmi stojany.

Objekt který zakončuje tuto řadu domů je jednopodlažní s převýšenou hmotou věže o zastavěné ploše zhruba 1600 m² (s plochou nádvoří). Objekt je vhodný pro funkce jako hasičská zbrojnice, stanice (služebna) městské nebo státní policie apod. Hmota obklopuje volné nádvoří, z kterého jsou přístupná všechna křídla po obvodu. Na straně nově vzniklého prodloužení ulice T. G. Masaryka umisťujeme věž, v které by mohlo být zázemí hasičů a kancelářské plochy. V přízemí pak do věže integrujeme rampu pro nově navrženou pěší a cyklo-lávku, která propojí obě strany města přes koleje.

Okolí objektu DDM dozná několik provozních změn: nová situace počítá s přemístěním (výměnou pozemků) sportoviště do pruhu přímo za DDM (blíže k trati). Sportovní areál bude mít hlavní multifunkční sportovní plochou, venkovní posilovnu a malý objekt klubovny pro mladé a další prvky. Jediným limitem této plochy jsou zhruba 1 m vysoké podezdívky okolo vlečky, na kterých stávaly drážní haly. Sportoviště proto kopíruje tuto stopu a je vůči ostatní zástavbě natočené. Budovu DDM navrhujeme v přízemí rozšířit do zahrady jednopatrovou přístavbou zimní zahrady (nebo pergoly), která by propojovala více budovu se zelení.

Ve spodní části jsou dvě stávající budovy - restaurace VietHouse a funkční benzinka. Oba objekty, tak jak jsou dnes realizované, nezapadají do konceptu nové zástavby. Benzinka se bude muset přemístit, u objektu restaurace by bylo vhodné s majitelem diskutovat o určitých stavebních změnách, které by umožnili dostavbu do blokové struktury. Dnes je kolem restaurace pozemek se zahradou sloužící k restauraci, okolní pozemky jsou však města a je možné pozemky vyměnit nebo se jinak domluvit. Benzinku navrhujeme vymístit a zahrnout do plochy parkoviště u nově navržené obchodní plochy. Mezi DDM a vietnamskou restaurací by měla vzniknout třípatrová zástavba s průchodem do dvora, který by měl směřovat na vodárenskou věž. Vhodnou náplní je hotel, ale také bydlení s obchodem nebo restaurací v přízemí. Obslužnost a parkování k objektům bude vyřešena ze zadní strany (ze dvora).

Spodní úroveň terénu směřující k ulici Vitorazská a dnešnímu parku pod benzinkou je zhruba o 1,5-1,8m níže než hlavní plocha pro zástavbu, navrhujeme zde vybudovat terasovité stupně, které by tento terénní rozdíl vyrovnaly a zároveň by sloužili k posezení apod. Toto uskočení terénu je nejvíce patrné v samotné aleji, kde v místech jejího ukončení je z palisád vytvořená opěrná zeď (a dlážděná plocha), v které je umístěno schodiště se zábradlím. Město má právě teď jedinečnou příležitost navrátit aleji její přirozenou svažitost a dát celému prostoru zcela novou podobu. Pro vietnamskou restauraci to bude přínosné v tom smyslu, že bude moct odstranit nevzhlednou část plotu a více se zapojit do celého prostoru.

Od restaurace až k bytovému domu u trati navrhujeme doplnit zástavbu tak, že se uprostřed zachová obousměrný průjezd do nového území navazující na stávající nájezd z ulice Vitorazské - vznikne jakási pohledová brána. Tento nájezd bude muset překonat výškový rozdíl 3,5 m se sklonem 5° (rampa 1/10) a bude navazovat na nově vzniklou obslužnou komunikaci vedoucí k nové zástavbě a nádrží. Objekty budou mít smíšenou náplň (typickou pro městský prostor) v přízemí obchodní plochu nebo provozovnu, v horních 2-3 podlažích byty. Důležité je napojení na venkovní prostor, který upravujeme novými terasovitými stupni a novou výsadbou. Celý tento nový blok města ukončuje objekt ve tvaru písmene L, kde ponecháváme náplň domova důchodců. K objektu se bude moct zajet zezadu od trati, ulice nebude průjezdná.

Bytový dům nad tunelem (v majetku města) navrhujeme do budoucna dostavět novou hmotou předsazenou před štít mířící do parku. V zadní části vznikne jakýsi dvůr, který by se dal využít, díky výškovému rozdílu, na parkování s nájezdem z ulice a se zelenou střechou. Náměstí se tím uzavře a vznikne jasně ohraničené prostranství s průhledem na lokalitu Na Kopečku. Navrhujeme zkrátit pozemek u tunelu tak, aby vznikla prostorová rezerva pro budoucí rozšíření tunelu.

BLOK B - bytová zástavba

Tato zástavba se skládá ze dvou za sebou jdoucích pásů řadových a bytových objektů. Přední řada blíže aleji má čistě charakter řadových třípatrových bloků, kde každý z bloků tvoří 6 řadových domů s 3mi bytovými jednotkami. Půdorysná stopa jednoho domu je 7 x 12 m (84 m²). Střecha objektů je plochá (ideálně zelená). Vzhledem k úzkému profilu “stavební parcely” doporučujeme volit uvnitř dispozice jednoramenná schodiště, které by osvětlovaly horní světlíky (viz. inspirace). Objekty jsou v horní části hmotově posunuty a tvoří uskakující linii. Uliční fronta tak bude obohacena prostorovou hrou světel a stínů na fasádě viditelné v šikmých průhledech skrz alej. Pěší zóna, která povede před domy u aleje a bude dlážděná, tak nebude fádní a zároveň budou bloky držet uliční čáru a doplňovat protilehlou stranu Revoluční ulice, která průběžnou uliční čáru nevytváří. Ze zadní strany přiléhá ke každému domu zahrada o výměře 165 m². K objektům se zajíždí ze zadní strany od trati malými obslužnými komunikacemi, kde se odehrává z části parkování. Další parkovací stání jsou podél hlavní příjezdové komunikace. První řada domů sousedící s protažením ulice T. G. Masaryka by měla být vyšší, aby tvořila nároží budoucí ulice.

V zadním pásu hraničícím s tratí umisťujeme bytovou zástavbu, která bude uzavírat tuto část. Jedná se celkem o 5 třípatrových domů, které lemují komunikaci spojující centrum s nádražím. Tři bytové hmoty tvaru L vycházejí z modulace prvních třech bloků řadovek. Zbylé dvě hmoty doplňují stávající zchátralý objekt, který se může a nemusí zachránit. Tyto dva bloky jsou posazené na kamennou železniční podezdívku a využívají výškový rozdíl k umstění parkovacích stání (nebo garáží) v přízemí.

BLOK D - Prostranství před nádražím

Drobnými objekty doplňujeme i předprostor nádražní budovy, která sama o sobě není (na rozdíl od původní podoby) architektonicky cenná. Jedná se o přestavbu z 50. let, která reagovala na stav budovy po válce (zničeno bombardováním). Navrhujeme nově vést alej až na konec nádražní budovy v rozestupu stromů po 9 m a vytvořit “okno” vynecháním několika stromů s průhledem na průčelí nádraží.

Hlavními objekty jsou především plechová garáž pro trolejbus a přístřešek pro kola...

Společná Česko - Rakouská historie - z dnešního pohledu je jedním z pojících článků první elektřinou poháněný trolejbus, který oběma městy projížděl, resp. projížděl tehdy jen jedním městem - Gmündem, jelikož se samostatné město České Velenice zformovalo až o několik let později…

BLOK E - Nové pojetí bývalého průjezdu do Rakouska

Dříve proluka, později objekt samoobsluhy a dnes objekt se službami je z dlouhodobé perspektivy města nevyhovující a vytváří psychologickou bariéru ve vztahu k městu Gmünd. Odstraněním budovy (po nabytí výkupem či směnou) dojde k uvolnění prostoru v křižovatce a k nové výzvě v podobě návratu části úzkokolejné trati do města a napojení na tuto železniční síť.

Etapizace nové výstavby

Jednotlivé etapy 1-4 jsou odstupňovány podle toho, které části by měly být vybudovány jako první. Etapa 1 předpokládá zástavbu na jižním okraji města v místě napojení dvou hlavních městských ulic: nejdůležitějším objektem je nároží v místě dnešní vietnamské restaurace. V první etapě by se také měly přeuspořádat pozemky okolo DDM a vybudovat sportoviště v zadní části u trati. Tím se uvolní pozemek na úrovni ulice T.G.Masaryka k vybudování obchodních plochy a případně dalšího bloku objektu vzadu (Etapa 2).

Etapa 3 navazuje na první a předpokládá dostavbu v pásu od ulice T.G.M. až k nádraží. Zde by se mělo jednat čistě o bydlení v šesti locích řadových domů po šesti domech se třemi byty. Každý blok by tedy měl přibližně 18 bytů (rohové domy budou větší, aby vytvořili uliční frontu v prodloužení ulice směrem ke trati).

Etapa 4 dokončuje bytovou zástavbu v tomto území trojicí samostatných řadových domů spolu s dostavbou bývalého žel. objektu (dnes chátrajícího) s využitím vyvýšené plochy pro dostavbu nového objemu (spíše sociální bydlení nebo dočasné bydlení pro studenty).