Městys Doubravník - 2 místo v architektonické soutěži na řešení domova s pečovatelskou službou - vestavba do objektu bývalého kravína


Doubravník je příjemná vesnice, semknutá malebným údolím. Na jejím území se nachází mnoho sakrálních staveb, v čele s monumentálním gotickým kostelem Povýšení svatého Kříže. Obec v současnosti nejvíce formují krajina a řeka. Ty podle nás tvoří největší potenciály městyse, který se vyznačuje dvěma tvářemi: z části má charakter vesnice, ale nechybí zde místa charakteru malého městečka. Jedním z cílů našeho řešení je dát kouzlu Doubravníku vyniknout.
Řešené místo se snažíme vnímat v kontextu obce se zřetelem na její centrum, na které podle nás přímo navazuje. Podobně důležitá je i návaznost na okolní krajinu s řekou.
Krom těchto je místo historicky ovlivněno existencí kláštera augustiniánek. Snažíme se duchovní odkaz kláštera aktualizovat a aplikovat do návrhu úprav zahrady a objektů. Věříme i dnes lze čerpat z odkazu míst spojených s klášterem, přestože mnohde právě tento odkaz není přímo patrný.
Stávající zemědělský objet nám tak zpřítomňuje užitkovou zahradu kláštera - s tímto odkazem jej tedy zachováváme a jeho hmotu nově využíváme pro aktuální potřeby obce. Do objektu vytváříme funkční zásahy tak, aby se stal další plnohodnotnou vrstvou místa a neevokoval stavbu typu “JZD”. Vždyť i klášterní zahrady sloužily jako užitkové sady s hospodářskými budovami!
Mezi seniorským bydlením se starovacimi byty vytváříme dva společenské prostory: jeden krytý “reflektář” s krbem, druhý pak otevřený, jakési “impluvium” s vodní nádrží uprostřed. Obě místa jsou průchozí a slouží k setkávání obyvatel mezi sebou i lidmi z venčí - ve spojení se zahradou ticha mohou sloužit i ke společenským akcím. Jak z hlediska hmoty i z pohledu lidského se jedná o kontakt “starého” s mladým. Původní pevný objekt obklopuje a ochraňuje vloženou novou panelovou dřevostavbu.
Objekt je funkčně uzavřený směrem k “zahradě klidu” a otevírá se směrem do krajiny, která je přirozeným pokračováním osy centrum města - kostel - zahrada (ticha) a objekt seniorského bydlení.

Problémy
Jako největší problémy vnímáme:
Hlavní komunikace vedoucí přes náměstí a dále kolem řešeného prostoru je nevhodně zvednuta a je vytvořen vysoký násep, který degraduje náměstí i řešené místo kolem kravína. Automobily silnice doslova povyšuje nad ostatní. Silnice nectí přirozenou modelaci terénu a znásilňuje náměstí a způsobuje, že i prostor zahrady ticha není dostatečně klidný. Svoji šířkou pak silnice řidiče provokuje k rychlé jízdě.
Podobně nepříjemná je i stopa potoka. Místo malebného potůčku, jehož břehy by umožňovali přístup až k hladině vody jsme konfrontováni se stokou. Tyto dva příklady vnímáme jako nejproblematičtější úkoly, které by si zasloužily v dlouhodobém měřítku řešení.
Problémem v Doubravníku podle našeho názoru není kravín, ale právě degradace přirozeného plynutí krajiny. Při odpočinku na náměstí je občan konfrontován s automobily projíždějícími nad ním, nepříjemný je také pohyb v území stoky. Opět s projíždějícími automobily nad hlavou.
Jako další problém vnímáme skutečnost, že náměstí městyse nepůsobí jako náměstí, ale jako park. V podstatě z žádného místa náměstí není pohled na kostel, který by obzvláště v Doubravníku měl centru města vévodit. Jde o výrazný orientační bod obce i okolní krajiny. Díky stromům na náměstí také není pro příchozí čitelná krajina kolem Doubravníku. Kopce, ohraničující Doubravník, mu dodávají svou specifickou atmosféru. Stejně tak ostatní sakrální stavby nejsou dostatečně zřetelné: je třeba odkrýt i kapli Na Bozince. Považujeme za důležité, aby bylo opět z centra městyse vidět - vykácet lesní porosty, kde se dříve pásly kozy, navrátit louky.
Velmi výrazným problémem se jeví nedostatečné urbanistické propojení pro pěší kolem řeky směrem k fotbalovému hřišti a nemožnost projít od nádraží do západní části obce kolem potoku Rakovec.
Veškeré tyto problémy se snažíme návrhem řešit.


Komentáře