Cílem je vytvoření vodního prvku na návsi v Dukovanech, který bude upozorňovat na přítomnost jaderné elektrárny v obci. Hlavním prvkem je vodní hladina, která na první pohled působí klasicky. Avšak v určené hodiny se vodní plocha díky světelným efektům mění ve stroj připomínající jaderný reaktor. Když se řekne jaderná elektrárna, mnoha lidem se vybaví nebezpečí a všechny jaderné havárie a jejich dopady. Smyslem vytvoření objektu rybníku se světelným reaktorem je zachování vzpomínky na výbuchy jaderných elektráren a jejich následků. Cílem je přilákat turisty přijíždějící za jadernou elektrárnou také do centra obce. Turisté si tak budou moci prohlédnout i obec, náves a zámek.
Řešení: Vodní plocha je umístěna na začátku protáhlé návsi obklopené vzrostlými stromy, v místě kde kdysi býval rybník. Náves bude revitalizovaná a má charakter malého parku. V místě návsi jsou zachovány vzrostlé stromy, část parku bude také doplněna novou výsadbou. Tato část návsi je řešena samostatně v projektu zahradní architektury. Vodní plocha vychází z požadavku obce, že zde má být kašna. Vodní plocha je tedy mělkou kašnou, kde je možné vstoupit a svým tvarem se odkazuje k rybníku.
Lokace:
Dukovany
Investor:
obec Dukovany
Obsah
Vodní hladinu umisťujeme do jedné úrovně s okolním chodníkem. Jde o mělkou kruhovou betonovou nádobu o průměru 15m a hloubkou 20cm, která má v sobě zabudovaný kruhový světelný objekt – reaktor. Kruhová nádoba je zasazena do betonového “fundamentu” vybíhajícího v ploše do okolí, který svojí estetikou zase odkazuje na prostředí jaderných elektráren. Upozorňuje na to, že jaderný reaktor je uložen v zemi a obklopen vodou. Do betonové plochy je promítnuta “linie tištěných spojů”, které jakoby “rozvádějí energii” z reaktoru a vytvářejí tak dojem přeměny přírodní vodní plochy v lidský výtvor stroj. Tyto kovové linie reagují na ostatní prvky – lavičku, stromy a cesty. Kašna je navržena tak, aby se dala používat jako místo pro osvěžení. Není hluboká, mohou zde vstoupit i děti.
Při pohledu z parku směrem k vodní ploše se tedy zdá, že je vodní plocha usazena v úrovni terénu. Avšak díky lehce svažitému terénu se na druhé – spodní straně – uplatňuje viditelná hrana nádoby. Lze tedy hovořit o dvojím významu nového prvku na návsi – mělký rybník (velká vodní plocha) a kašna (viditelná hmota nádrže).
Voda je přiváděna spodem přímo do nádoby. Odtok je řešen tak, že voda přetéká po celém obvodu nádoby přes hranu do svodu umístěného v úrovni terénu. Vzniká tak minimalistický dojem vodní hladiny vstupující do okolí. Aby tento princip fungoval, je nutné, aby byla hrana nádoby realizována kvalitně, tak aby byla po celém obvodu ve stejné výšce. Ve spodní části pod nádobou je počítáno se sběrem, čištěním a cirkulací vody.
podélný řez
Řešení okolí kašny: Na betonovou nádobu kašny navazuje plocha, která propojuje obslužnou komunikaci a hlavní silnici. Byla by zhotovena ze stejného betonu jako je rybník (popř. jiného litého materiálu, který se dá brousit), vznikne tak iluze, že nádoba rybníku vystupuje z této betonové plochy. Před samotným litím by se do betonu osadily “dráty” z pásoviny a zemní světla (resp. kabeláž). Po vybetonování by se celý povrch zbrousil do hladka (viz. inspirace – chodník). V části u kašny umisťujeme malou dřevěnou plochu, která přímo sousedí s vodní hladinou. Na té by byla umístěna lavička, která by měla vycházet z používaných materiálů a tvarosloví. Spodní část, kde vystupuje hmota kašny – ponecháváme přírodní – zatravněnou.
Dřevěná plocha je řešena jako zapuštěná terasa – molo u vody, zde by mělo jít o zpříjemnění pobytu u vody. Na jedné straně přiléhá dřevěné molo přímo k vodní hladině (resp. je zde mezera pro přepad), na druhé straně přechází v jedné úrovni do roviny chodníků. Je možnost přidat osvětlení přímo do terasy nebo ji podsvětlit zespoda. Betonová plocha navazuje na zpracovávaný návrh sadových úprav návsi, jmenovitě navazuje na podélnou cestu vedoucí skrze celý park, jednak upravuje průchody z jedné strany návsi na druhou, kdy předpokládá, že nejvíce se chodí od autobusové zastávky diagonálně skrz park. Druhá cesta směřuje blíže k parkovacím stáním podél silnice a k samoobsluze s hospodou.
Lavička, která je součástí dřevěného mola, by měla vycházet z estetiky používané v interieru elektráren. Měla by tedy být technická, z jednoho kusu nerezového plechu, jednoduchá a účelná.
Světlo- reaktor: Ústřední součástí celé betonové nádoby je velký kruhový svítící objekt o průměru 3,8m (rozměr reaktoru v JEDU) zasazený excentricky na dno nádrže. Ten by měl vytvářet “živé” pulzující světlo pod vodou a vytvářet z klasického rybníku nevšední světelný stroj. Vnitřní svítidlo by bylo sestaveno z LED diod, které by uměly zpracovat a “promítnout” jednoduché video přehrávané z externího zdroje.
Světlo tedy svítí do vody, kde se láme. Při nižší intenzitě osvětluje pouze celou nádobu kašny. Aby člověk viděl promítaný obraz musí nahlédnout pod vodní hladinu, tedy pomyslně jakoby k reaktoru. Při vyšší intenzitě LED diod světlo prochází skrze vodu a osvětluje nejen vodu, ale také koruny okolních stromů. Představujeme si, že by toto svítidlo – reaktor – bylo naprogramováno k určitým světelným sestavám a k přenosu dalších vizuálních informací.
Světelné představení bude probíhat v přesné časy, které vychází z časů, kdy se staly havárie jaderných elektráren ve světě. Jedná se o devět havárií, tedy o devět světelných představení v přesné časy. Níže je sestavena tabulka všech jaderných havárií. U některých nejsou doplněny časy, protože se nedají zjistit z běžně dostupných zdrojů na internetu. Tyto informace budou doplněny v dalších fázích projektové dokumentace.
Světelný zdroj z LED diod bude fungovat jako obrazovka na kterou se budou promítat obrazy z jednotlivých míst tragédií. V nádrži s vodou budou také vodní trysky, které při světelném představení rozvíří vodní hladinu, přivodí dojem pohybu a činnosti reaktoru. LED diody se dají různě programovat, zvyšovat a snižovat jejich intenzita i barevnost. Promítané obrazy se tedy mohou časem měnit. Mohou fungovat dva základní principy světelného představení.
První princip může být takový, že LED diody budou mít nižší intenzitu a budou osvětlovat vodu v kašně, kdo nahlédne do kašny uvidí na světelném zdroji obrazy promítané pomocí diod z místa havárie. Bude zde využita plocha a možnost měnit intenzitu a barevnost diod. Toto představení bude vidět také ve dne.
Druhým principem může být využití nejsilnější intenzity LED diod, které budou fungovat jako jeden silný reflektor, který svítí skrze zvlněnou vodní hladinu a světelné paprsky vytváří lomem skrze zvlněnou vodní hladinu obrazce vlnícího se světla osvětlující koruny okolních stromů. Celý prostor kolem kašny i se stromy bude ozářen intenzivním světlem. Toto představení bude viditelné pouze v noci.
Inspirace
