Fulnek – mateřská škola

Návrh mateřské školy vychází z přesvědčení, že prostor formuje dítě stejně silně jako pedagog. Proto vzniká školka, která není jen budovou, ale prostředím pro život — otevřeným, měřítkem přizpůsobeným dětem a hluboce zakořeněným v odkazu Jana Amose Komenského, jehož stopa je ve Fulneku všudypřítomná.

Školka jako malá vesnice

Nová budova je zasazena na okraj pozemku a fragmentuje se do menších „domků“, aby respektovala měřítko okolí. Prostor tvoří soubor tříd, dvorků, zahrad a krytých zápraží – dohromady živý organismus, který děti přirozeně vede k pohybu, objevování a samostatnosti.

Čtyři světy poznání

Třídy nejsou monotónními místnostmi, ale specializovanými prostředími, která se střídají v rytmu dětského dne. Každý prostor rozvíjí jinou část osobnosti dítěte:

• Um – zručnost a práce rukama

• Vědění – zkoumání a objevování světa

• Krása – kreativita, umění, hudba a divadlo

• Zdraví – pohyb, aktivita, fyzická hravost

Místo tradičního setrvání v jedné třídě děti rotují mezi různými světy a získávají pestřejší zážitky i širší škálu podnětů.

Architektura, která učí

Do tvaru budovy je vepsáno několik principů:

• prostorové osy směřují ke klášteru a zámku, nejvýraznějším hodnotám Fulneku,

• střecha se mění v louku, aby školka splynula s krajinou,

• zdi a dřevěné ploty vytvářejí bezpečné, čitelné prostředí,

• velká okna a kryté zápraží rozmazávají hranici mezi interiérem a zahradou.

V interiéru dominují dřevěné „domečky poznání“ – nábytkové prvky, které dětem umožňují objevovat, ukládat, tvořit i schovávat se. Každá třída má svůj malý dvorek, který se stává prodloužením výuky do exteriéru.

Zahrada jako základ výchovy

Celý areál uzavírá oplocený sad, ve kterém se mísí stromy, záhony, altány, zvířata a místa pro volnou hru. Zahrada je nejen pobytový prostor, ale i učebna — místo, kde děti porozumí ročním obdobím, růstu rostlin i hodnotě péče.

Dětská samostatnost jako hlavní princip

Od šaten až po systém „šuflíkových postýlek“ je všechno navrženo tak, aby dítě zvládlo co nejvíce věcí samo: převléct se, najít své místo, uklidit si, nalít si vodu, umýt talíř. Prostředí pracuje s jednoduchými rituály a přirozeným růstem dětí – čím jsou starší, tím jednodušší a přímější mají cestu školkou.